„Ve fotbale mě baví jít do hloubky.“ - Marek Bukovský

V tomto článku Vám představíme práci Marka Bukovského, který v našem klubu působí nejen jako hlavní skaut, ale také jako videoanalytik A-týmu. Díky jeho práci mají trenéři i hráči jasnější představu o soupeřích i o vlastním výkonu. Přiblíží nám, co je jeho náplní práce a co ho na fotbale baví nejvíc.

Buky, můžeš popsat, jak vypadá tvoje role hlavního skauta v našem klubu?

Nejprve společně se sportovním manažerem pravidelně stanovujeme přestupové cíle, tedy na jaké pozice chceme přivést hráče a jaké herní vlastnosti bychom si od nich představovali. A poté se v tříčlenném skautském týmu takové hráče snažíme hledat. Samozřejmě ne všechny vytipované hráče se následně daří přivést, ale to je přirozené. Proto se vždy snažíme mít v rukávu vícero variant, ať jsme připraveni na vše.

Co tě k téhle práci přivedlo, byl to fotbal od mala, nebo spíš zájem o data a hráče?

Jak vždycky říkám, fotbal je jediná věc, která mě baví po celý můj dosavadní život. Postupem času mě na něm nejvíce zajímalo co největší porozumění samotné hře a taktice. A pokud chce člověk rozumět hře, musí také porozumět samotným hráčům. Jejich rolím, vlastnostem a silným i slabým stránkám tak, ať je může co nejefektivněji využívat v zápasech. Takže se jedná o nějaký přirozený vývoj, kdy se snažím jít ve fotbale do čím dál větší hloubky. A stále se mám co učit.

Na co se zaměřuješ, když hodnotíš hráče, spíš na techniku, taktiku, kondici, nebo i jejich charakter?

V průběhu června jsme v rámci skautingu zavedli novinku, a to jsou hodnotící tabulky, které slouží k posuzování hráčů. Tyto tabulky jsou uzpůsobené jednotlivým pozicím a berou v potaz fyzické, technické, taktické i mentální parametry.

Je něco, co ti statistiky a video neukážou, ale všimneš si toho jen při osobním sledování?

Statistiky nemáme k dispozici prakticky žádné, jen ty základní a ty nám toho mnoho neřeknou. Na rozdíl od profesionálních soutěží totiž nejsou soutěže od třetí ligy níž pokryty datovými společnostmi, a tak nemůžeme hráče filtrovat dle jednotlivých herních parametrů. I z tohoto důvodu tak v této chvíli pracujeme alespoň na základní databázi všech hráčů z druhé a třetí ligy, nejvyšší dorostenecké soutěže a také z divizí E a F. Chceme tím předejít tomu, že na některého slibného hráče zapomeneme. A také nám to poslouží jako základní filtr. Pak už je to ryze na práci v terénu, čili na utkáních.

Co je podle tebe pro hráče klíčové, aby tě zaujal?

Aspektem číslo jedna je pohybová kultura, která je jednak klíčová sama o sobě, ale také v tom, že na ni zpravidla navazují technické dovednosti. Dalším významným parametrem je první dotyk, a to jednak v jeho samotné kvalitě, ale také v rámci orientace v prostoru. Pokud totiž hráč nedokáže kvalitně převzít míč, je pak podružné to, co s ním dovede, když ho má pod kontrolou, protože se k tomu nedostane tak často, jak by bylo potřeba. Třetí věcí, na kterou klademe důraz, je chápání hry, neboli jistá taktická vyzrálost. Protože jak řekl Andrea Pirlo, fotbal se hraje hlavou a nohy jsou jen nástroje. Po těchto hodně sledovaných parametrech už se pak hodně zaměřujeme na ty, které už jsou specifické pro danou pozici.

Kromě skautingu se věnuješ i videoanalýze. Jak tyhle dvě role propojuješ?

Díky přípravám na soupeře vidím velké množství utkání na videu, takže si tímto způsobem udržuji přehled o velkém množství hráčů. V rámci skautingu pak často sleduji i naše soupeře z MSFL a mohu tak vidět jejich silné i slabé stránky na živo, což se zase často používá při tvorbě herního plánu při předzápasové přípravě. Jak využíváš videoanalýzu v přípravě na soupeře?

Pokud nám není soupeř důvěrně známý, tak se začátkem týdne zběžně podívám na některé z posledních utkání, ať si s trenérem uděláme obecnou představu o tom, jaký zápas nás čeká. Na základě těchto prvotních informací už začínáme sestavovat taktiku na utkání, na které se hráče snažíme připravit v tréninku a někdy ve čtvrtek, v pátek přichází detailní sledování a stříhání jednotlivých herních sekvencí, které pak prezentujeme hráčům před utkáním. Nejlépe vždy až v den utkání, ale ne vždy je to z různých důvodů možné.

Co obvykle hráčům ukazuješ, spíš slabiny soupeře, nebo i jejich silné stránky?

Snažíme se vždy ukazovat charakteristické rysy soupeřovy hry, ať už v ofenzivní, nebo defenzivní fázi. Na jejich základě pak hráčům představujeme náš herní plán. Takže dá se říci, že oboje.

Jak hráči reagují na video ukázky, berou je jako povinnost, nebo už je to pro ně běžná součást přípravy?

To už je otázka spíše na ně, ale je třeba vzít v potaz, že v týmu je 25 hráčů různých osobností a každý k fotbalu přistupuje po svém. Jsou tací, kteří na předzápasové informace dají hodně, ale i tací, kteří dají více na svůj pocit ve hře a na aktuální situaci. To je normální.

Stává se, že vás soupeř překvapí a na hřišti předvádí něco jiného, než na co jste s týmem připravovali?

Ale samozřejmě. Nemám věšteckou kouli, jen vycházím z předešlých utkání, a tak se občas logicky stane, že nás soupeř překvapí. Letos se to stalo na Slovácku a loni třeba v posledním domácím kole proti Hodonínu. Za to třeba v prvním kole proti Třinci nebo v předešlém kole na Sigmě si troufnu říci, že jsme byli připraveni velmi dobře. V prvním případě to ještě k bodům nevedlo, ale z Olomouce už jsme si přivezli velmi cenné tři body.

Jak vypadá zpětná videoanalýza výkonu našeho týmu?

To je poněkud jiná disciplína než předzápasové video. Pozápasové video neděláme po každém utkání a také ho děláme různými formami. Někdy sezveme k videu celý tým a ukazujeme si chyby v součinnosti a v taktice, jindy si vezmu bokem jen jednoho hráče, nebo menší skupinku, ať se zaměříme více na detail. Záleží na tom, co se v předešlém utkání vyskytovalo za problémy.

Co tě baví ve volném čase mimo práce, kterou věnuješ fotbalu?

Toho času není mnoho, ale pokud to jde, tak se snažím sportovat. Nejčastěji je to malý fotbal, dále brusle nebo hory. Velice se ale vážím také času, který mohu strávit s rodinou, přáteli nebo s přítelkyní.

Marku, děkujeme za přiblížení pozice skauta a přejme ti, ať se daří ve všech směrech!