Největší změnou za poslední měsíce prošla naše mládež. Po angažování šéftrenéra Zdeňka Grygara, který má zkušenosti nejen z Baníku Ostrava, získala Hlubina další nové trenéry. Ti by měli pomoci k celkovému zkvalitnění práce právě s těmi nejmenšími. Dneska vám přinášíme rozhovor s Dominikem Černým, který se věnuje přípravkám.
Dominiku, jak zatím hodnotíš působení na Hlubině?
Zatím musím působení hodnotit jenom kladně. Poznal jsem zde plno skvělých lidí.
Co se ti zde nejvíce líbí?
V první řadě asi každého napadne nové zázemí klubu. To je opravdu nádherné. Přednější ovšem pro mě je skvělý kolektiv, který tady působí.
Proč zrovna hlubinská adresa, co tě sem přivedlo?
Na Hlubinu jsem se dostal přes trenéra a kamaráda Zdeňka Grygara. Pár let jsme spolu trénovali a všechno klapalo na jedničku. Proto když mě oslovil s nabídkou s ním spolupracovat na Hlubině, vůbec jsem neuvažoval a souhlasil. Navíc mě neskutečně motivuje zvedat úroveň mládeže a celého klubu. Doufám, že nezůstaneme pouze u nových krásných dresů, vybavení nebo zázemí, ale i zvýšení kvality tréninkového procesu a úrovně dětí.
Jaké zkušenosti máš s trénováním?
S trénováním jsem začal v roce 2017 v Akademii FC Baník Ostrava, a to právě pod Zdeňkem. Prvním rokem jsem se učil a pomáhal v kategorii U7. Další dvě sezóny už jsem děti do 7 let vedl já. Byla to opravdu velká škola, za kterou jsem moc rád. Sezónu 2020/2021 už jsem začal v TJ Slovan Ostrava, kde jsem měl na starost celé přípravky, tzn. mladší a starší přípravku. Bohužel z důvodu protiepidemických opatření byl tento rok neúplný, proto jsme toho s dětmi moc nestihli. Nyní už začínám novou kapitolu na Hlubině, kde doufám, že budeme prosperovat a časem se třeba vyrovnáme i výběrovým týmům.
Hrál jsi fotbal? V jakých týmech?
Jasně. Fotbal je můj život. Začal jsem v 6 letech, kdy mě na trénink vzal kamarád. Začínal jsem v tehdejším NHčku, nyní to je FC Ostrava Jih. Tam jsem hrál asi do 9 let. Poté doktoři rodičům oznámili, že mám silné astma a že bych neměl pokračovat. Jenomže já stejně každý den hrál za barákem s klukama a asi ve 12 letech jsem začal zase chodit na tréninky „na tajňačku“. V té době byla klubovým zdravotníkem má třídní učitelka ze školy, takže to stejně prasklo. Každopádně se moje astma za ty roky „pauzy“ zlepšilo, a tak jsem mohl pokračovat.
Postupem času jsem se dostal do většího klubu, MFK Vítkovice. Zde jsem působil asi 2 roky a hrával v kategorii do 15 a 16 let. Poslední mládežnický klub, kde jsem působil, byl FC Hlučín. Zde jsem přicházel jako 16letý a hrál jsem za U17, sem tam i U19. Bohužel jsem si po krátké době urval vazy v koleně. Tím na dlouhá léta skončilo hraní na jakékoliv úrovni.
Dnes už hraju jen pro zábavu s kamarády na dědině. Neskutečně si užívám každou minutu, kterou mi mé koleno dovolí vyběhnout na hřiště.
Jaké úspěchy máš za sebou?
Bohužel ta moje mládežnická kariéra byla dost krátká, mnoho jich tedy nebylo. Třeba za Vítkovice jsme měli skvělý tým a vyhrávali dost zimních turnajů, nebo když jsme za podzimní část v soutěži neztratili ani bod. To bylo krásné. Mým velkým osobním úspěchem, bylo přesunutí do FC Hlučín, kde jsem měl možnost hrát proti těm úplně nejlepším.
Jak bys hodnotil hlubinskou mládež?
Nevím, jestli jsem vzhledem ke krátké době, kterou zatím na Hlubině působím, oprávněný toto hodnotit. Ovšem zatím musím říct, že na mě děti působí dobře. Jsou věci, které jsou super, a jsou samozřejmě i oblasti, na kterých musíme společně zapracovat.
Jaké máš trenérské cíle zde v klubu?
Hned první cíl, který jsme si dali, jsme už splnili. Tím bylo otevřít kategorie přípravek po ročnících. Dále bych rád zlepšil úroveň celé mládeže klubu na Hlubině a třeba se časem vyrovnal i výběrovým klubům.
Jaké cíle mají mládežnické týmy, které vedeš?
V kategorii přípravek je cílem, jako všude jinde, bavit se fotbalem a vyhrávat, ovšem ne za každou cenu. Kromě týmového výkonu je primární herní činnost jednotlivců. Cíle tedy určujeme pro každého hráče zvlášť, ne pro celý tým. Důležitý je co největší pokrok každého dítěte a u těch nejmenších hlavně radost z fotbalu a láska ke sportu.
Jak se ti pracuje pod šéftrenérem Zdeňkem Grygarem?
Pod Zdeňkem se mi pracuje skvěle, což dokazuje i skutečnost, že po jeho boku budu začínat už 4. sezónu. Máme dost podobný pohled na výchovu dětí v tomto věku a s tím spojený i pohled na fotbal celkově. Navíc se od něj můžu stále učit, což je velký přínos. Za mě tedy 1***.
