V dalším rozhovoru vám představíme trenéra starší přípravky Maria Radiče.
Ahoj, mohl by ses nám v krátkosti představit? Zdravím, jmenuji se Mario Radič a jsem jedním ze dvou trenérů kategorie U11.
Jak dlouho působíš na Hlubině a jakou kategorii trénuješ?
Od září/října roku 2023 a trénuji starší přípravku, tedy Kategorii U11.
Hrál jsi/nebo hraješ ještě stále fotbal?
Ano fotbal jsem aktivně hrával. Začínal jsem v TJ Heřmanice Slezská, postupem času jsem prošel hostováním v TJ Odra Petřkovice, odkud jsem byl po polovině sezóny stažen zpět o Heřmanic. Po příchodu zpět byla znát nevole spolupráce mezi trenérem a mnou. Do Dorostu hrajícího DIFIZI F jsem tak vydržel a následně jsem přestoupil opět na Prajzskou, tentokrát ale do týmu rivala, a to do Ludgeřovic, kde jsem již jako dorostenec chodil hrávat za muže. Vzhledem k školnímu a pracovnímu vytížení jsem byl však nucen po přechodu do mužů skončit. Následně jsem se pracovně stěhoval do Čech, přesněji do Sušice (kraj), kde jsem dále pokračoval, díky povolání však jen částečně. Poslední štací v mé fotbalové kariéře bylo působení V TUS Lindlar (Německo), kde jsem trénoval a hrával dle časových možností.
Jak ses dostal k trénování? Co tě k tomu přivedlo? Fotbal je mou vášní, díky nehodě už ale nebylo možno pokračovat jako hráč, trénování byla tedy nejlepší možnost, jak se v tomto prostředí udržet v blízkosti.
Co na trénování máš nejradši?
Je toho opravdu spousta, ale nejsilnější z důvodů je asi radost hráčů a to, že při pohledu pár měsíců zpět jde vidět naše snaha a práce. Samozřejmě je skvělé mít podporu rodičů, vedení a parťáka, ale opravdu nejsilnější pocity vyvolávají emoce a výkony kluků. Vypadá to, že jste vytvořili kvalitní tým, čím se vzájemně doplňujete?
Tady je to zásluhou spousty faktorů, sešel se skvělý ročník s velkým potenciálem, přístup rodičů, povaha kluků, podpora ze všech stran a snaha absolutně všech, kooperace s Dominikem Marešem. Bohužel jsme museli provádět selekci a s některými hráči se rozloučit. Na druhou stranu, nebýt tohoto kroku, tak by naše výsledky nebyly zdaleka takové.
Jaké je to trénovat takhle mladou kategorii?
Je to jako na houpačce, jednou je to opravdu balada, jindy nás to také stojí dost nervů, ale neměnil bych.
Jak proběhla „zimní příprava“ a jak se těšíte na jaro?
Tady asi budu mluvit za nás všechny. Příprava byla poměrně náročná, jelikož jsme nechtěli pouze trénovat, ale kluky udržet i v zápasovém rytmu. Mohu ji ale hodnotit jako povedeenou. Hala je v období špatného počasí super věc, ale všichni se už těšíme ven. Přece jen je to pohodlnější a přístupnější povrch…
Co je vaším cílem? Jaká je vize trénování a hry?
Za mě je primárním cílem kluky, co nejlépe připravit na postup do další kategorie. Nejlépe jim dát šanci působit A-týmu, ne-li výš.
Co byste vzkázali rodičům?
Není to ani tak vzkaz, jako prosba, zůstaňte stále stejní, podporujte kluky, klub a se zatnutými zuby také nás dva. Zkrátka všem rodičům, se kterými se nyní stýkáme chci vyjádřit velké poděkování za přístup a respekt ke každému z nich.
Jak se vám tu na Hlubině líbí?
Není to úplně otázka pro citlivky. Hlubina není jen klub. Hlubina je rodina.
Co je tvým sportovním cílem?
Samozřejmě bych chtěl, co nejvýše, ale jsem smířený s limity. Já osobně bych rád zůstal u mládežnické kategorie, ideálně pokračoval s našimi současnými kluky, co nejdále. Na mužskou kategorii jsou už třeba zkušení trenéři Jako Např. Skotnica, Bulhar (Petrov),…
Chceš se i do budoucna trénování věnovat?
Toto je za mě naprosto zbytečná otázka, v mém případě je trénování doping a od příchodu na Hlubinu přizpůsobuji celý svůj osobní život a čas hlavně klubu a klukům.
Comments