Trenér Zdeněk Havránek tu působí krátce, nicméně i on už stojí za celkovým zlepšením našeho mladšího dorostu, který vede společně s Tomášem Kaventou. Proto jsme i jeho vyzpovídali a tak vám můžeme přinést krátký rozhovor.
Ahoj, co bych prozradil ze svého soukromí?
Tam budu asi úplně stručný, protože přece jenom je to soukromí. Ale řeknu snad tu nejpodstatnější věc, která mě v životě dělá šťastným, a která mě nesmírně naplňuje, a to je má rodina, má snad vysněná - teď dvouletá dcerka, na kterou jsem už teď nesmírně hrdý a pyšný.
Jak ses dostal k trénování? Jaký jsi podle sebe trenér?
Já jsem vlastně s trénováním začal ve Staré Bělé, do které mě přivedl kamarád. Tam na základě toho se mě zeptal, jestli bych nechtěl začít trénovat ty nejmenší kloučky, já na to samozřejmě kývl a začal jsem trénovat benjamínky. Ty jsem trénoval zhruba půl roku, pak jsem z nich přeskočil na dorost, o který mě tam požádali, tak jsem k nim pod vedením pana Radima Kováře přešel. Tak nějak odstartovala má kariéra trenéra.
Jaký jsem trenér? To myslím, že asi není otázka, abych odpovídal sám (smích). To by měli nejspíš hodnotit druzí. Ale když už bych měl říct, tak si myslím, že jsem cílevědomý, ctižádostivý. Mě hlavně baví ta práce s tou mládeží. Vždycky si jdu za tím, abych do toho klubu přispěl nějakými svými zkušenostmi, které bych mohl předávat dále, a abych mohl klub a tým svým způsobem někde posunout.
Jak dlouho se už věnuješ trénování? Kde všude jsi působil?
Trénování se věnuji od svých 33 let. Jak jsem už zmiňoval, začínal jsem ve Staré Bělé u benjaminků, následně jsem přešel k dorostu, kde jsem s nimi strávil 3 roky - 3 sezóny. Pak jsem trénoval dorost ve Vratimově, od tama jsem přešel do Řepiště, kde jsem zakládal dorost, u kterého jsem vydržel sezónu a pak mě požádali o trénování ,,A“ mužstva, odkaď jsem potom přešel zde - na Hlubinu.
Trénuješ dorost. Jak bys po necelých dvou měsících hodnotil tento tým?
Hodnotit tým po necelých dvou měsících, na to je strašně krátká doba. Hodnocení jako takové bych asi přenechal na hlavním trenérovi Tomáši Kaventovi, který je přece jenom s těma klukama delší dobu. Ale aspoň za tu krátkou dobu bych chtěl ty kluky moc pochválit, jelikož tam jde vidět opravdu pokrok. Jde vidět to, co se jim spolu s Tomem snažíme předat. Ti kluci jsou velice snaživí a jde vidět, že mají chuť hrát, a to je podle mě velice důležité.
Jaké máš trenérské sny a cíle?
Mým cílem je vždy vcítit týmu do toho hráčského srdce fotbal. Chci dospět k tomu, aby měli z fotbalu a ze hry radost, aby je to dál motivovalo k lepším výsledkům a aby měli chuť chodit na tréninky.
Jsi tu nový, ale jak vnímáš celkově zázemí a změny, které se tu dějí?
O zázemím tady na Hlubině nemůžu mluvit jinak než kladně z pohledu trenéra. K dispozici je tu naprosto vše, co trenér ke trénování potřebuje. Ať už začnu tím, že tu je kvalitní hřiště, umělá tráva, nové kabiny, pomůcky ke trénování, veškeré potřebné vybavení - je to naprosto fantastické. Myslím, že Hlubina momentálně patří k top klubům z v Moravskoslezském kraji.
Co bys vzkázal fanouškům a rodičům?
Aby se snažili ty kluky a vůbec ten fotbalový svaz podporovat v tom, co dělají, co mají rádi, protože právě jejich podpora je důležitá k výborným výsledkům a vůbec k takové větší sebejistotě každého kluka na tom hřišti. My jim musíme a měli bychom jim věřit, a oni pak budou věřit v nás.
Comments