V dnešním rozhovoru jsme vyzpovídali druhého asistenta trenéra A-týmu Marka Bukovského, který se ve své práci zabývá především videorozbory, mentálním nastavení hráčů a zajišťuje i hledání nových talentů.
Marku, když se ještě vrátíme k minulé sezóně, jak hodnotíš postup do třetí ligy?
V prvé řadě jsem to vždy považoval za potvrzení práce všech lidí v našem klubu a také potvrzení správnosti rozhodnutí z konce předloňské sezóny, kdy jsme postup výše odmítli. Dále to považuji za obrovskou odměnu pro hráče, kteří celý rok příkladně pracovali a na jehož konci si mohli zvednout nad hlavu pohár pro vítěze. Patří jim za to obrovský dík, a jednou provždy se tímto vítězstvím zapsali do historie našeho klubu. Pro mě osobně to byl obrovský zážitek, kterého si velice vážím a řadím ho mezi nejkrásnější prožitky ve svém životě. Snažím se ale nezapomínat, že je to také závazek pro práci, které teď čelíme o patro výše. Postup do třetí ligy znamenal nejen krásné momenty, ale také vyšší nároky na nás na všechny.
Co bylo rozhodujícím faktorem takového úspěchu?
Jednoznačně skladba kádru, která je výsledkem dlouhodobého úsilí velkého týmu lidí a podmínky pro práci, které zde máme vytvořené.
Ty dneska působíš na pozici asistenta trenéra, co všechno taková pozice obnáší? Čemu se věnuješ?
Snažím se hodně věnovat herně-taktické stránce. Již třetí sezónu mám na starost přípravu na soupeře, ale od letošní sezóny jsme přidali také pravidelnou zpětnou vazbu pro naše hráče v podobě videorozborů. Nicméně své slovo mám pochopitelně i při skladbě tréninků a výběru sestavy a taktiky. Zároveň chci s hráči fungovat více na blízko a věnovat se jejich individuálnímu rozvoji, ze kterého bude následně profitovat celý tým. Je toho opravdu hodně, ale když cítím, že má moje práce smysl, tak mě to velice naplňuje.
Jak probíhalo vytipování nových posil do klubu?
To, jakým způsobem přicházejí noví hráči do týmu, bývá různé, a to nejen u nás, ale i na věhlasnějších, dokonce ligových adresách. Já osobně mohu mluvit jen za skautingové oddělení, které jsme dali dohromady na jaře a za které zodpovídám. Přibližně ve čtvrtině půlsezóny se sejdeme se sportovním manažerem Petrem Petrovem a určíme si na základě týmových potřeb přestupové cíle. S nimi následně seznámím “kluky z terénu,” Jana Odstrčila a Matěje Krejčího, kteří zajišťují takový dejme tomu základní přehled o hráčích prakticky po celé Moravě. Ti se pak podílí na vypracování užšího výběru hráčů pro dané pozice, a pak už je primárně na mně vyhodnotit, zda tito hráči z užšího výběru zapadají do představ, jaké máme o nových posilách. Po tomto filtru už máme hotový finální výběr, s nimž pracuje právě Petr Petrov, na kterém už je zhodnocení této dlouhodobé práce v podobě podpisů. A nutno říct, že se mu to daří velice dobře.
Hlubina vstoupila do MSFL skvěle a měla krásné 4 body, teď přišly dvě kruté porážky, jak zatím vstup hodnotíš?
Úvodní zápas proti Rosicím skončil lépe, než jsme si vůbec dovolili si vysnít. Z venkovního utkání na Startu Brno jsme si odvezli po skvělém týmovém výkonu bod, který nás mrzel nikoliv pouze s ohledem na jeho průběh, ale také kvůli zraněním Fulneka, Janjuše a Látala, tedy opor, které nám na několik týdnů vypadly z našich plánů. I přesto jsme podle mého názoru odehráli velmi slušně utkání se silným Hlučínem, kde nás ale zradila chladnokrevnost v koncovce, která byla na straně hostů. Svým způsobem obdobně hodnotím také předešlé kolo na půdě rezervy Karviné, kam jsme jeli s jistým taktickým plánem, který jsme ale nepodpořili kvalitou ve finální fázi a individuálními chybami, kterými jsme soupeři nabídli rozdílové branky. Dnes máme před sebou další rezervu, konkrétně zlínskou a jdeme do zápasu zcela soustředění a motivovaní na jeden cíl, čímž je zisk tří bodů po kvalitním výkonu.
Co je cílem pro letošní sezónu?
Pro mě osobně je to zlepšení týmového projevu a individuálních kvalit hráčů, což doufám přinese to, že nebudeme mít jakékoliv problémy s udržením třetiligové příslušnosti i pro další sezónu.
Na jaký zápas se ještě speciálně těšíš?
Bude to znít jako klišé, ale utkání s každým z našich soupeřů je pro mě velkým svátkem, výzvou a zároveň i poctou. Speciálně mě ale zajímají duely se špičkou naší soutěže, do které se budeme snažit z dlouhodobého hlediska propracovat.
Jaké rozdíly vidíš mezi divizí a MSFL?
První, co mě napadne, je vyrovnanost jednotlivých kádrů. V Divizi bylo ještě často evidentní, že týmy stály na 2-3 individualitách, kdežto v MSFL se soupeři mohou opřít o prakticky celou jedenáctku. Druhým velkým rozdílem je efektivita. Naši soupeři jsou letos schopni potrestat většinu našich chyb, na což jsme nebyli zvyklí a s čímž se zatím trochu srovnáváme.
Jak se těšíš na Zlín B? Co bude jejich silnou stránkou?
Těším se velice, zápasy jsou pro nás pro všechny vrcholem celého týdne. Od Zlína čekáme kvalitu zejména v pohybu a v individuálních schopnostech. Našim cílem však nebude nic jiného než vítězství.
Čemu se věnuješ ve svém volném čase?
Vzhledem k tomu, že mi v posledních měsících do života přibyla přítelkyně, tak se snažím věnovat většinu zbývajícího volného času právě jí. S ohledem na množství práce, které na fotbale mám, to se mnou nemá úplně jednoduché (smích). Také ale rád trávím čas se svou rodinou a s přáteli, kteří jsou pro mě rovněž velkou oporou.
A jak vidíš svojí další kariéru jako trenér?
V životě se moc dopředu nedívám, protože vím, jaká překvapeni nám je schopný připravit a hodit tak všechny naše původní plány z minuty na minutu do koše. Můj cíl je tím pádem jednoduchý – chci se věnovat fotbalu na takovém místě, na kterém budu cítit důvěru a na kterém mi bude práce dávat smysl a radost. A osobně doufám, že tato kritéria bude splňovat ještě po dlouhou dobu právě Hlubina. Máme totiž před sebou ještě velký kus cesty.
Comments