Kamil Machálek je trenér, který zde na Hlubině působí šestým rokem, celý život se věnuje sportu, ale mezi jeho záliby patři i hudba. Nyní se společně se Standou Mouralem věnuje kategorii starších žáků. Přinášíme tak v krátkém rozhovoru jeho pohled na současný český fotbal a především jeho cíle a vize do dalších let.
Ahoj Kamile, co bys nám o sobě prozradil ze svého soukromí?
Pracuji na technickém úseku elektoúdržby, v nepřetržitém provozu, což je časově náročné, takže se ve volném čase snažím věnovat hlavně rodině a potom svým zálibám, což je sport obecně, samozřejmě hlavně fotbal, věnoval jsem se i bojovým sportům, rockové hudbě a kytarě.
Jak ses dostal k trénování? Jaký jsi trenér?
S fotbalem jsem začínal v pěti letech, působil jsem v klubech v nižších soutěžích a po návratu z vojny jsem se začal věnovat malé kopané a futsalu až do doby, kdy přišlo zranění, přetržený křížový vaz a komplikace s kolenem. V době, kdy syn začínal v přípravce, jsem začal přemýšlet, v jaké pozici se k fotbalu, který mi chyběl, vrátit, a být znovu jeho součástí. S tím mi také pomohl tehdejší šéftrenér mládeže Boris Kunštatský.
Jako hráč jsem měl, až na jednu výjimku, na trenéry štěstí, kteří byli sice přísní, ale i kamarádští, a podobně se snažím k hráčům přistupovat i já, aby věděli, že od nich očekáváme maximální přístup, ale na druhou stranu se mohli na nás trenéry obrátit s jakýmkoli problémem.
Jak dlouho už se věnuješ trénování? Kde všude jsi působil?
Trénuji šestou sezónu, působil jsem u kategorie mladších a starších žáků, loni u mladšího dorostu a letos opět u starších žáků, vždy v Unii Hlubina.
Co říkáš na stav českého fotbalu, ať už mládežnického, tak dospělého?
Odpověď na tuhle otázku je těžká a byla by dlouhá. Skoro každý, kdo má rád a sleduje, nebo je součástí fotbalového dění, vidí, v čem nám za poslední roky fotbalový svět utekl a odsunul nás do pozic, na které jsme nebyli zvyklí. A každý, ze své pozice, pokud má rád fotbal, by měl udělat maximum, aby se začal posouvat směrem nahoru. Počátek je samozřejmě u těch nejmladších kategorií.
Trénuješ starší žáky. Jak bys po necelých dvou měsících hodnotil tento tým?
Hodnocení provádíme se Standou Mouralem, který působí se mnou u téhle kategorie, po každé tréninkové jednotce a zápase. V téhle kategorii musí hráči zvládnout přechod na „velký fotbal“ a vyrovnat se samozřejmě s příchodem období dospívání, takže to není úplně jednoduchý proces. Odpovídal tomu také začátek sezóny, který nebyl vůbec dobrý, ale příchodem a doplněním mužstva dalšími hráči se úroveň začíná posouvat nahoru, mrzí nás, že se nepodařilo realizovat přestup velice talentovaného Šimona Švrčka, který by celé mužstvo ještě více posunul.
Jaké máš trenérské sny a cíle?
Sny a cíle spolu úzce souvisí. Jsme rádi, že hráči vnímají náš přístup, po tréninkových jednotkách někteří nechtějí končit a ještě by pokračovali, těší se na další trénink a cvičení z tréninkových jednotek začínají zapracovávat do herního projevu v mistrovských utkáních. Zlepšování herních dovedností a myšlení hráčů, příprava ročníku 2007 pro přechod do vyšší kategorie a v neposlední řadě samozřejmě vzdělávání, nás trenérů.
Jak vnímáš velké změny na Hlubině, ať už po sportovní stránce, tak i po stránce modernizace areálu?
Všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na těchto změnách, patří obrovské poděkování. Bez těchto lidí by nevznikl krásný a moderní areál se zázemím, které nám mohou všichni závidět. Příchodem velkého počtu hráčů a trenérů do všech kategorií, se klub posouvá samozřejmě také po sportovní stránce. Všichni jsou určitě hrdí, že mohou být součástí tohoto projektu, ale je potřeba také pokory k tomu, co se za poslední roky podařilo, a lidem, kteří se o to zasloužili, aby se tento trend nejen udržel, ale neustále se posouval dále. Dalším pozitivem je snaha vedení o doplnění hráček v dívčí kategorii, aby měly samostatné mužstvo a mohly od nového ročníku hrát svou soutěž, kterou si za svůj přístup a několikaleté trénování s chlapeckými kategoriemi určitě zaslouží.
Comments